Cereusy

Vše o našich pichlavých krasavcích
Všetko o našich pichľavých krásavcoch
Odpovědět
Uživatelský avatar
Pavel Zouplna
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 687
Registrován: 05 úno 2009, 16:19
Bydliště: Střední Čechy
Poděkoval: 10 x
Obdržel poděkování: 10 x

Příspěvek od Pavel Zouplna » 30 zář 2010, 21:26

Bál jsem se tohle téma otevřít, jsou to problematické rostliny. Krásné, jenže co s nimi, když konečně vyrostou? Přesto si je v rámci zpestření sbírky občas neodepřu. Měl bych 2 typy, které přiměřeně rychle rostou.
Corryocactus sp., stáří 6 let, nemám novější snímek, ale má už asi 40 cm a od báze se rozvětvil.
Obě rostliny zimují při klasické teplotě +5°C nasucho.
Pavel

Pěstitel (nejen) bodlá
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Příspěvek od Pěstitel (nejen) bodlá » 30 zář 2010, 21:40

Co takhle Stetsonia coryne, Cereus forbesii... Dobře vypadají i Oreocereus celsianus a člověka to ze skleníku jen tak nevyžene...
Ale nejspíše bych doporučil argentinské druhy rodu Cleistocactus, jsou tak do metru a mají výhodu v tom, že i kvetou. Ale nejsou tak drsně vytrněné, to uznávám.

Uživatelský avatar
Pavel Zouplna
Moderátor
Moderátor
Příspěvky: 687
Registrován: 05 úno 2009, 16:19
Bydliště: Střední Čechy
Poděkoval: 10 x
Obdržel poděkování: 10 x

Příspěvek od Pavel Zouplna » 02 říj 2010, 08:43

Orerocereus celsianus roste velice pomalu. Mám celou skupinu Oreocereusů, nejstarší je právě celsiánus a po 20 letech od výsevu má asi 30 cm. Je pravda, že jsem ho pěstoval dost tvrdě, ale jeho kámoši z výsevu na měkčí podmínky odešli ... Zkrátka, je to běh na dlouhou trať.
Cereus hildmannianus, stáří 6 let, výška asi 50 cm. Na jeho spodní části je vidět, že se mu volná kultura pod fólií v mládí nelíbila, poslední 3 sezóny ve skleníku ho naštěstí vylepšily.
Pavel

Standa
Příspěvky: 124
Registrován: 14 lis 2007, 08:37
Bydliště: Praha
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 10 x

Příspěvek od Standa » 04 říj 2010, 07:28

Ahoj, díky za reakce - částečně jsem si udělal radost a na podzimní výstavě Na Slupi jsem si koupil pár kousků Machaerocereus gummosus - jsou cca 10-15 cm a již jsou pěkné. V okamžiku kdy přerostou mé možnosti je budu pasážovat (zkrátit a znovu zakořenit) u tohoto druhu by to neměl být problém. Trochu překáží jen nutnost teplejšího zimování - Baja California.

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
Poděkoval: 6 x
Obdržel poděkování: 63 x
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Petr z Čech » 10 říj 2010, 09:52

:) tak to nevím, jestli někdo toto vysévá...každopádně mladé jakékoli cereusovité kaktusy se určují docela obtížně...rozdíl mezi Carnegiea a Pachycereusem lze však vysledovat snadno už podle rychlosti růstu, tj. Pachycereus roste mnohem rychleji, vizuální odlišnosti např. v otrnění tam jsou také, snad Carnegiea může být v počátku podobná s mladým P.pringlei (fotky nemám ani jsem to nikdy nezjišťoval)...jiné někdy pěstované druhy (u nás nejčastěji krom P.pringlei pouze P.marginatus) bývají výrazněji odlišné, Pachycereusy všeobecně jsou třeba i na rozdíl od Carnegiea hodně odlišné u mladých a starších stádií vývoje...

Obr.: Před časem se mi do skleníku vloudil cca 3 letý shluk semenáčů tehdy noname cereusu, když se na něj podíváte a srovnáte se stavem o +3 roky pozdějším, vidíte výrazné změny jak v otrnění (uspořádání hustoty areol) tak i menším náznaku změn ve formování žeber, pokud před 3 roky nešlo říci o tomto mnoho, dnes lze s mnohem vyšší pravděpodobností říci, že půjde nejspíše o Pachycereus marginatus. Na fotografii z roku 2010 je semenáč větší cca o 1/3 než v roce 2007 a to dostává napít dost málo, o takovém meziročním růstu si Carnegiea v těch samých podmínkách může jen nechat zdát (pro porovnání zcela odlišného otrnění je Carnegiea ten kaktus na fotce z roku 2010 v levém horním rohu).

Obrázek

PS: jinak některé cereusy dokáží sice za rok udělat až 1 metr přírůstek, jenže to se týká až několikaletých vyspělých exemplářů, růst semenáčů je docela taky mnohaletá etapa, takže to rozhodně není hned.

jozef76
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Příspěvek od jozef76 » 10 říj 2010, 18:32

Ten menši je svetložltý,aj na vrchu. na rozdiel trocha par centimetrov, a je takmer sivá farba (niektoré svetlé sivé, a druhe zas tmavé).a na vrchu má červené. Neviem koľko majú rokov.

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
Poděkoval: 6 x
Obdržel poděkování: 63 x
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Petr z Čech » 10 říj 2010, 18:57

...ano, s věkem se prostě mění...toto by mohly být podle větší délky trnů P.pringei (dospělec pak vypadá úplně jinak), barva trnů u cereusů mnohdy nic neznamená, je spousta druhů, které mají už v mládí zcela rozdílné otrnění, u některých C.validus (dokonce ve stejném květináči) mám černotrnné varianty hned vedle žlutotrnných a stále je to stejný druh (vůbec bych se nedivil, že i výsev), charakteristické spíš bývá způsob žebrování, umístění a hustota areol, počty trnů a někdy i jejich délka aj. (neb některé krátkotrnné druhy se od těch jiných liší už malé)...každopádně s přibývající velikostí těch rozlišovacích znaků bude přibývat, a člověk se nevyvaruje chybných určení, která později opravuje...:arrow:

PS: jinak Carnegiea můžeš zcela vyloučit, semenáče v podobné velikosti (resp.výšce) jsou mohutné, mnohem starší a mají i vizuálně odlišný vzorec otrnění....

jozef76
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Příspěvek od jozef76 » 10 říj 2010, 19:38

Ok, pozriem či majú nejaké ponúky, semená Pachycereus ,(Carnegiea som objednal), budem naďalej informovat a fotit semenáče. Potrebujeme prax a poznávať!. Nielen guľovité kaktusy, páčia sa mi aj stlpovité kaktusy!. Potrebujem poznat aj Vatricania a Marginatocereus.

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
Poděkoval: 178 x
Obdržel poděkování: 350 x
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Jiri Kolarik » 06 lis 2010, 13:01

Včera na naší listopadové schůzi jsem po dlouhé době ( :cry: ) vyhrál v tombole a tak jsem s i vybral...
...mj. tam byly k vyhrání i tyto plody označené jako Harrisia martinii...takže je na budoucí podložky? Uvidíme....
Naposledy upravil(a) Jiri Kolarik dne 07 lis 2010, 08:27, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
miro
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 614
Registrován: 31 srp 2009, 08:37
Bydliště: Trenčín a Liptov
Poděkoval: 75 x
Obdržel poděkování: 37 x

Příspěvek od miro » 06 lis 2010, 15:45

Jusbert semenem jako polotovar, Petr to napsal. Seříznout a zakořenit a potom pořásně přihnojit ale semenáčky jako takové jsou nic moc. A výsev dělám na řídko a nepřesazuji. Seříznu a spodek vyhodím.
Slovo "Balkón" je od slova "Kaktus" a ne od slova "Prádlo" a pravda dneška bývají pouze omylem zítřka

Uživatelský avatar
Petr z Čech
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 866
Registrován: 30 čer 2008, 11:14
Bydliště: OTRADOV
Poděkoval: 6 x
Obdržel poděkování: 63 x
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Petr z Čech » 06 lis 2010, 16:57

Harrisia martinii je trochu něco jiného než 'jusbert', je to čistý botanický druh, má delší trny, kvete na delších šlahounech, na podložky se také někdy používá je však teplomilnější, udává se +12 st.C, chladněji flekatí a může to vést k uhnití...naproti tomu 'jusbert' je v přírodě se nevyskytující (nebyl opětovně nalezen) kříženec Harrisia x Echinopsis, čemuž také odpovídá krátké otrnění a pak samozřejmě známý fakt, že 'jusberty' se vzájemně neopýlí, resp. lze je snadno opýlit (či lépe stimulovat k opýlení) pylem Echinopsisů, kvetou mnohem menší výhony, je také mnohem chladu odolnější, uvádí se až k +5 st.C... :arrow:

Obr.: ...v současné době si připravuju kytky ve skleníku už do beden, tak jsem odfotil cca 2 leté 'jusberty' ze semen, v podstatě je pravda co tu bylo napsáno, miminkovský věk může mít mouchy, jakmile jsou však tak 3 cm velké rostou dobře, nevýhoda je, že se klátí a právě tomu lze předejít tím odříznutím prvotního kořene a zakořeněním jako mohutnějšího špalíku, který pak roste do požadovaného přímého tvaru použitelného na podložku...(fleky na rostlinách jsou od ošetření kontaktním fungicidem z počátku podzima)

Obrázek

mamlas
Příspěvky: 205
Registrován: 03 led 2009, 20:41
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Příspěvek od mamlas » 08 lis 2010, 09:08

Semenáčky jusbertů tvoří hlízovité kořeny, podobně jako třeba jiřiny. To je důvod proč jednak rostou pomalu, jednak jsou choulostivější. Nové kořeny po uříznutí tlounou málokdy a jen málo.

jára-kaktusář
Poděkoval: 0
Obdržel poděkování: 0

Re: Carnegiea gigantea

Příspěvek od jára-kaktusář » 01 srp 2011, 08:33

Osobně mám 30leté rostliny vysoké asi 15cm . Že by rostly nějak rychle ,já je taky ženu do krásy (málo vody ,plné slunce mírné přihnojování) . Víc než úpal můžou strácet kořeny,nebo uhnívat , čím jsou větší ,tím jsou náchylnější. Přírustky za jeden rok jsou tak maximálnílně 1cm od vegetačního bodu na kažkdou stranu ,já je neženu ,takže nevím jak rostou ,když jim dáte víc, roubované taky jinak rostou. JIný způsob je roubování, pokud si to chcete zkusit ,tak mám menší navod jak mít pěkné rostliny. Semenáčky je dobré naroubovat na pereskii, až narostou asi na 3-5cm(kolem jednoho roku), pak je přeroubovat na jusberta (na co nejkratšího jusberta to naroubujte ,neporoste to sice tak rychle ale je to velký rozdíl ,když to dáte na velkou podnož tak to roste užší kratší trny a hodně zelené tělo) srůstání není také moc rychlé.

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
Poděkoval: 178 x
Obdržel poděkování: 350 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Carnegiea gigantea

Příspěvek od Jiri Kolarik » 01 srp 2011, 12:11

Taky mám ten pocit, že se mají pěstovat třeba jako echinomastusy ...jinak tedy rostou ve značné poušti...

Tři generace karnégií....

...a květ z větve obrácené dolů...

Uživatelský avatar
Jiri Kolarik
Top prispievateľ
Top prispievateľ
Příspěvky: 1855
Registrován: 19 lis 2007, 14:19
Bydliště: Brno
Poděkoval: 178 x
Obdržel poděkování: 350 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Carnegiea gigantea

Příspěvek od Jiri Kolarik » 04 srp 2011, 20:58

Pohled z kopce nad kempem, kde roste mj. Mamm.grahamii...a jsou tam hned dva cereusovité kaktusy a Organ Pipe Cactus NM je podle jednoho pojmenovaný...

...jsme tu skoro sami...jen nějací Francouzi kempují vedle...

Saguáří miminko...jak pak je asi staré...a v pozadí velké ocotillo...to bych byl zvědav, která kytka má lepší perspektivu...

..a tady roste ten druh, podle kterého je NP pojmenován...(alespoň to tak odhaduji...)

moc velká tato kytka není, ca. 2m, ale už kvete...

Odpovědět

Zpět na „Kaktusy - Kaktusy“